Povíme Vám o osudu jedné neobycejné zeny. Kdyz jí bylo 17 let dostala v jeden den hned dve zprávy. První – ze je prijatá na lékarskou fakultu a druhá – ze podle výsledku histologického vsetrení trpí lymfo-sarkomem. Tato dívka se jmenovala Nona.

Operace pouze s lokálním umrtvením trvala 2 hodiny. Kdyz zacali vyskrabovat kost bylo to tak bolestivé, ze se kvuli jejímu kriku sebehlo celé oddelení. Presne za týden se operace musela opakovat kvuli hnisání. Utisující prostredky nepomáhaly tlumit bolest rychle se rozvíjejícího nádoru. Ten byl bohuzel jednolitý s krcní tepnou a sance prezít tak radikální operaci, se rovnala nule. Doktori predepsali ozarování v nadeji, ze se nádor zmensí. Bezvýsledne.

Rozhodli se pridat hormony... Celé telo nateklo a prílis velké dávky hormonu pak vyvolaly hnisavou vyrázku, která se postupne zmenila na kurku pokrývající celé telo. Pak se pridala tachykardie, dýchavicnost, bolesti v kostech a celková slabost. Po sesti mesících stálého pobytu v nemocnicích Nonnu pustili domu umírat. Uz nemohla ani samostatne chodit. Navstevovali ji prátelé a príbuzní, aby se s ní rozloucili. Její mamince se díky neuveritelnému úsilí podarilo presvedcit lékare k dalsí operaci. Vecer pred operaci se celé oddelení snazilo presvedcit Nonu, aby si nechala  ustrihnout cop. Ona ale rekla „Ne!“. Do slova NE vlozila veskerou svou sílu odmítání smrti!!!

Ráno prisel táta a navlékl ji na jednu nohu bílý strevíc a na druhou – cervený. A pak rekl: „At je unosís, dcerusko, az do der“. Po peti a pul hodinách po zahájení operace vysel profesor: „Konec! Dotkl jsem se krcní tepny. Minuty dívky jsou spocítané“. Táta ztratil vedomí.

Ale Buh dívku neopustil, nezemrela. Doktori se ji snazili ozivit a vlolali její jméno. Ona instinktivne prudce zvedla hlavu a obvazy se zbarvily do ruda. Znovu vsichni v rychlosti zacali pripravovat operaci. Mladý organismus pokracoval svuj boj o zivot. Ale co po operaci? Chemoterapie!

K její stálé dýchavicnosti se pridal vycerpávající pocit nevolnosti. Po týdnu chemoterapie se z ní stala kostra s cernými kruhy pod ocima s ohromným nádorem na krku. Vlasy jí vypadávaly v chomácích, z bohatého copu se stal tenký copánek. Zrcadlo z pokoje odnesli. Nemoc neustupovala.

Z hlediska tradicní medicíny bylo udeláno vse.

Zustávala jen nadeje. Ovsem díky jejímu prání zít, neuhasínající energií, optimismu její mámy a modlitbám babicky zustávala stále nazivu!

Uplynulo mnoho let, dívka dospela, ukoncila lékarskou fakultu, stala se z ní lékarka, ale do dnesního dne si pamatuje na slova: „Dny dívky jsou secteny“. Práve tato slova vedla a vedou její zivot a práci. Nelze se zastavovat, nelze pripustit, aby byla tato slova vyslovena jako ortel u luzka nemocného. Je presvedcena, ze proto se zachránila a ted musí pomoct zachránit se jiným.

Touto dívkou byla Nona Kuchina, doktorka Nona, jak jí ríkají dnes. Jako vdecnost za svuj zivot vytvorila  preparáty, které pomáhají mnoha lidem najít svou vlastní cestu ke zdrávi a dlouhovekosti.

Dnes je Dr. Nona uznávanou vedkyní, lékarkou, akademickou Ruské akademie prírodních ved, akademickou newyorské akademie technologických a spolecenských ved, která je v cele vedecko-pruzkumné laboratore LENOM v Izraeli. Je autorkou 20 vedeckých prácí predlozených na mezinárodních sympóziích. Za své zásluhy je v Izraeli vyznamenána titulem „Zena roku 2000“.

Práve doktorka Nona stála v cele skupiny vedcu v Izraeli, kterí objevili Bioorganominerální komplex, který pak prinesl svetovou slávu produktum Dr. Nona.

Bioorganominerální komplex se skládá z:

• biologicky aktivních látek, biohmoty Mrtvého more, obsahující archeabakterii

• nejstarsího mikroorganismu na Zemi s unikátními vlastnostmi

• organických sloucenin obsazených v rostlinách

• fyto-preparátu a aromaterapeutických sloucenin s lécivými vlastnostmi aromatických oleju

• minerálu a bio-kovu Mrtvého more.

Odedávna lidé prijízdeli k Mrtvému mori, aby lécili svá kozní onemocnení, nemoci kloubu a dýchací soustavy. Dnes veskerou unikátnost Mrtvého more, peclive zachovanou a znásobenou, muzete najít v produktech Dr. Nona.